Machu Picchu

Ztracené město Inků

Právě tak nazvali toto sídlo Španělé už nedlouho po dobytí incké říše, přesto jim jeho poloha zůstala utajena až do začátku 20. století. Je ale zřejmé, že dříve než Hiram Bingham se k Machu Picchu dostalo několik západních cestovatelů. Jména Enrique Palma, Gabino Sánchez a Agustín Lizárraga byla vyryta na jednom z kamenů v roce 1901, o tři roky později spatřil město ze vzdálené hory francouzský inženýr Franklin a o svém objevu informoval Thomase Payna, anglického misionáře, který v oblasti žil. Ten prý dokonce posléze k ruinám vyšplhal. Přesná pozice Machu Picchu se dokonce objevila na mapě jistého německého obchodníka už v roce 1874. Teprve profesor z prestižní Yaleovy univerzity Hiram Bingham však o svém objevu informoval vědecký svět a veřejnost, proto je prvenství znovuobjevení přisuzováno právě jemu.

Inkové neznali písmo, alespoň ne v podobě, v jaké dnes psanou řeč chápeme, a tak se nedochoval ani původní název sídla. Ten novodobý dostalo podle jména přilehlé hory. Stejně jako všechny visuté stavby nad Urubambou bylo Machu Picchu postaveno podle pečlivě propracovaného plánu tradiční andské vesnice. Stalo se tak zřejmě v polovině 15. století z popudu největšího z Inků, vládce Pachacuteca Yupanquiho. Město leží na skalním hřebeni asi 2500 m n. m. a 400 m nad hladinou řeky mezi vrchy Wayna Picchu (v kečuánštině Mladá hora) a Machu Picchu (Stará hora). Pro zhruba tisíc obyvatel plnilo všechny základní funkce inckého sídla, nechybělo tu centrální náměstí, chrámy, obytná čtvrť, pohřebiště, důmyslný vodovodní systém, Inkův palác, lázně či zemědělské terasy. Jednoduchá, přitom však zásadní otázka přesto nedá archeologům a historikům spát. Proč ho vybudovali na tak obtížně dostupném místě?

zdroj:http:www.lideazeme.cz/